Mapa - Korsuň-Ševčenkivskyj (Korsun-Shevchenkivskyy)

Korsuň-Ševčenkivskyj (Korsun-Shevchenkivskyy)
Korsuň-Ševčenkivskyj ( – Korsuň-Ševčenkovskij; ) je město v Čerkaské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Rosu zhruba 70 kilometrů západě od Čerkas, správního střediska celé oblasti. Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Čerkaského rajónu, do té doby bylo centrem Korsuň-Ševčenkivského rajónu. Současný název nese od roku 1944, kdy bylo přejmenováno z pouhého Korsuň na počest Tarase Ševčenka, ukrajinského národního básníka. Žije zde obyatel. V roce 2013 to bylo 18 296 obyvatel.

Velkokníže Kyjevské Rusi Jaroslav I. Moudrý založil pevnost Korsuň v roce 1032, aby chránila Kyjev od nájezdu nomádů z jižních stepí, jedná se tak o jedno z nejstarších ukrajinských měst. Jméno města je odvozeno od staroruské podoby názvu Chersonésu, původně starořecké kolonie ležící na jihu Krymu, odkud pocházeli první obyvatelé.

V roce 1240 vyplenili město Tataři pod vedením chána Bátúa. V rámci Republiky obou národů byla pevnost v roce 1585 znovu postavena a Korsuň se stala městem ve smyslu Magdeburského práva. V roce 1648 zde došlo k bitvě v rámci povstání Bohdana Chmelnického. Od roku 1793 pak patřila Korsuň k Ruskému impériu.

Za druhé světové války v únoru 1944 proběhla v okolí města Korsuň-ševčenkovská operace, rozsáhlá obkličovací akce Rudé armády proti německé armádě. Město samotné bylo Rudou armádou dobyto 14. února 1944.

 
Mapa - Korsuň-Ševčenkivskyj (Korsun-Shevchenkivskyy)
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko